Samozřejmě tradiční květnové Dračí slavnosti v Trutnově, ale také:
1000 let Brněnského draka!
Rok 2024 je rokem ke kterému náš spolek Trutnov – město draka od svého vzniku v roce 2004 směřoval svoji činnost. Od roku 2006 jsme pravidelně pořádali Dračí slavnosti, v kterých jsme oživovali jednotlivé pověsti z bájné kroniky O počátcích panství Trutnov a Žacléř kronikáře Simona Hüttela. Pověst o zabití trutnovského draka vrcholí jeho převozem do Brna v roce 1024, takže je to právě tisíc let od této tradované události.
Náš spolek se rozhodl, že k této příležitosti uskuteční dvoutýdenní pouť s drakem z Trutnova do Brna, kde ho po tisíci letech symbolicky věnujeme knížeti Oldřichovi. Ve čtvrtek 6. června v odpoledních hodinách sundáme draka z věže Staré radnice a přeneseme ho na travnatou plochu pod muzeem, kde bude položen na velký stůl. Po celou dobu až do druhého dne bude u draka stát čestná stráž a pro příchozí děti bude připraveno množství originálních herních stanovišť.
V pátek 7. června zapřáhneme koňský povoz, na který naložíme draka a vyrazíme na cestu do Brna. Kde nám to dopravní situace umožní, půjdeme co nejvíce pěšky za koňským povozem. K účasti zveme i širokou veřejnost. Každý bude mít možnost se připojit i třeba jen na malý kousek cesty. Na vybraných místech sehrajeme divadelní frašku, jejíž hlavním tématem bude samozřejmě drak.
Celá pouť bude dovršena v sobotu 22. června uspořádáním společných trutnovsko – brněnských dračích slavností v centru Brna.
Co bude s drakem a jak dál?
Náš spolek se nikdy netajil přáním věnovat našeho draka městu Brnu. Ukázalo se však, že jeho obdivované rozměry, jsou v brněnské Staré radnici, ale konec konců i v celém centru Brna velkou překážkou. I přes vstřícný přístup ze strany Brna se nepodařilo najít důstojné místo k jeho stálé instalaci (jen pro zajímavost – Stará radnice v Brně se v letošním roce stane národní kulturní památkou). Dohodli jsme se tedy, že zvolíme jinou trvalou připomínku společných slavností a zaznamenání trutnovské verze dračí pověsti. Vznikne pamětní tabule, která bude umístěna na společně dohodnutém místě a slavnostně odhalena 22. června tohoto roku. Trutnov tak bude mít v Brně trvalou připomínku své dračí legendy.
Drak se tedy z Brna do Trutnova vrátí a bude opět hlavním symbolem trutnovských městských dračích slavností.
Jedna podstatná věc se však přeci změní. Do čela našeho spolku se postaví po více jak dvaceti letech nové vedení a napříště již slavnosti ponesou jeho pečeť. Je to i příležitost pro přijetí nových zájemců o činnost našeho spolku. Kdo by měl zájem dobrovolně pracovat na Dračích slavnostech, tak nás neváhejte kontaktovat.
Výzva veřejnosti
V roce 2024 završí spolek Trutnov – město draka 20 let své existence. K tomuto výročí se snažíme sehnat co nejvíce dokumentačních materiálů, které chceme využít k sestavení kroniky spolku. Prosíme tedy veřejnost o poskytnutí všech možných materiálů (fotky, videa, novinové ústřižky) z uplynulých 18 ročníků Dračích slavností. Prosíme o zaslání elektronickou poštou na email – galeriedraka@seznam.cz . Zároveň budeme vděčni za jakoukoliv vzpomínku nebo dojem, poznatek či připomínku, kterou můžete směřovat na výše uvedený email.
Historické okénko: Jak to bylo s trutnovským – brněnským drakem doopravdy?
Původ našeho draka je prozatím velmi nejasný. Jeho stopy nás vedou nejméně do 16. století, ale nově objevené indicie nám zřejmě umožní jeho existenci posunout až o století dál. Každopádně současný stav bádání jsme popsali v dokumentárním filmu Po stopách draka, který jsme vytvořili společně se studiem Špetlafilm. S radostí oznamujeme, že film bude letos na jaře zařazen do vysílání České televize, takže historické pozadí původu trutnovského draka bude k dispozici široké veřejnosti v celé České republice.
Pověsti
Brněnská verze
Drak trápil brněnské obyvatele i lidi ze širokého okolí, když měl hlad, požíral vše, co mu přišlo do cesty. Lidé se ho báli, ale nevěděli, jak se ho zbavit. Radní slíbili velkou odměnu tomu, kdo by ho zabil, ale nikdo se nehlásil. Až se jednou objevil řeznický tovaryš, který chodil vandrem po světě. Všichni mu vyprávěli jen a jen o drakovi. Tovaryš chvíli poslouchal a pak povídá: „Já vás toho draka zbavím! Jen doneste velkou volskou kůži a pytel nehašeného vápna.“ Brňané mu moc nevěřili, ale co chtěl, to donesli. Řezník zašil vápno do volské kůže, naložil na vůz a odjel. Když přijel k řece, kde drak lehával, položil rychle na zem kůži a čekal. Za nějakou chvíli drak skutečně přilezl a hned se do kůže pustil. Když ji celou sežral, pěkně ji zapil vodou ze Svratky a odpočíval. Vápno v něm začalo vřít, drak se nadouval, nadouval, až praskl. To bylo v Brně radosti! Řezník dostal svou odměnu a vydal se zase do světa. Od té doby se už Brňané nemuseli žádné obludy bát. Na památku pak dračí kůži vycpali a zavěsili do průjezdu Staré radnice.
Trutnovská verze
V roce 1006, kdy na místě dnešního Trutnova byl ještě hluboký les a jenom kupci se svými povozy putovali zdejší krajinou, vyslal kníže Oldřich do hor svého rytíře, pana Albrechta z Trautenbergu, s mnoha lidmi, aby založili město a osídlili okolní krajinu.
S panem Albrechtem přišli i dva zedničtí tovaryši, Pavel a Mikuláš, aby pomohli při stavbě města. Protože byli dobří přátelé, vydali se spolu do hlubokého lesa hledat skálu vhodnou k lámání kamene pro nové domy. Brodili se hustým porostem a najednou uslyšeli hrozivé krákání krkavce. Šli tedy po jeho hlasu, aby se dozvěděli, proč pták tak zběsile kráká. Krkavce spatřili na okraji hluboké strže, a když se podívali dolů, pochopili. Na dně rokle totiž spatřili obrovského draka. Ten se rozvaloval po trávě, protože právě sežral nějaké velké ulovené zvíře. Drak těžce oddychoval a při každém hlasitém výdechu vycházel z jeho tlamy oheň a z nozder černý kouř. Celé tělo měl pokryté šupinami a na bocích mu visela malá blanitá křídla. Za drakem ve skále uviděli černý otvor do dračí jeskyně – sluje. Oba přátelé se polekali a rozběhli se ke svým lidem. Po cestě zpátky dělali na kmenech stromů sekerou značky, aby draka zase našli. O svém dobrodružství vyprávěli panu Albrechtovi, ale ten se jim nejdříve vysmál. Žádní draci přece nežijí, Když ovšem Pavel s Mikulášem přísahali, že mluví čistou pravdu, nařídil pan Albrecht naložit řetězy a lana a vydal se s početnou družinou po značkách zpět k dračí sluji. A tak draka spatřili i ostatní lidé. Drak mezitím usnul, a pan Albrecht poručil všem lidem, aby zhotovili dřevěnou mříž, kterou zavěsili nad tělo draka. Poté spustili na dno rokle malé jehně jako návnadu. Drak se probudil a když viděl lákavou kořist, začal se sunout nenápadně k jehněti. Ale to už na něj hodili lidé mříž s ostrými hroty a na ni ještě naházeli spoustu kamení. Nejvíc na místo hlavy a ocasu. Mříž byla tak těžká, že drak nemohl uniknout a začal strašlivě řvát. Oheň z tlamy plival do velké dálky, ale past ho pevně držela. Pan Albrecht nařídil spustit ke drakovi mnoho klád i roští a potom vše zapálili. Po celém okolí se valil temný hustý dým, v němž se za šíleného řevu drak udusil. Když bylo po všem, stáhli draka za velikého jásotu všech z kůže a vycpanou ji zavěsili na první kamennou věž, kterou postavili. Když bylo později vystavěno celé město, pojmenovali ho podle příjmení pana Albrechta na Trutnov. Drak visel ve městě celých 18 let až do roku 1024, kdy chtěl kníže Oldřich předat svému synovi Břetislavovi vládu nad Moravou. Proto svolal všechny šlechtice tehdejší doby do Brna na zemský sněm. Pozvánka neminula ani pana Albrechta a ten spolu s radou města rozhodl, že k této příležitosti odvezou do Brna vycpanou dračí kůži. Naložili ji na povoz a v Brně slavnostně darovali knížeti. Za to prý později dostali pečetidlo s vyobrazením draka a také zvon na který se pak v Trutnově zvonilo při slavnostních příležitostech. Ale ani kníže si vycpaného draka neponechal. Věnoval ho městu Brnu, ale nařídil radním, že ho musí zavěsit do průjezdu Staré radnice, kde na řetězech visí až do našich časů.