Logo pro tisk
Oficiální adresa sdružení
Trutnov- město draka
Otto Štemberka
Železničářská 507
541 01 Trutnov
1 - 4 z 8

Rabenstein - Kruczy kamieň?

V SOkA Trutnov se nachází kromě knihy Sammlera Schöppela ještě jeden překlad sbírky „pověstí o založení Trutnova a okolních vsí“, který je překladem staršího a košatějšího opisu. Tento překlad je bohužel překladem tzv. otrockým, kdy se překladatel snaží doslovně překládat každé slovo odděleně, a tak často dochází ke zmatení smyslu jednotlivých vět. Přesto je zdrojem některých zajímavých údajů, které se z pozdějších opisů vytratily.

V kapitole „Jak bylo loupežnické sídlo Rechenburg vystavěno a od koho a také jak bylo zase spáleno“ se na str. 10 uvádí mimo jiné, že: „Soudruzi z jejich roty [myšleni lapkové z doby před příchodem Albrechta z Trautenbergu] vypátrali loupežnický hrad, nazvaný podle jejich pána, který leží ve skalách a který loupežníci nejsou schopni dostati, Katzstein a RABENSTEIN, to všechno loupežnické domy a ještě mnoho dalších, které všechny leží na rozmezí Čech a Slezska“. V tomtéž překladu je na str. 83 název kapitoly „Kdo postavil kaut pod konetzken hora u Rabensteinu“. Dále se tu hovoří o panu Matausi Schwabovi (zdá se, že by mohlo jít o názvuk na skutečné kolonizátory trutnovské oblasti - rod Švábeniců), který „měl v držení Rabenstein, jenž stál za Stauden micheln na hoře, kde měli 1003 pobyt loupežníci a na Heinichen dutý kámen, které je ve vchodu 5 sáhů dlouhý, na němž na stranu byla vytesána dlouhá cesta. Sedm těchto lupičů bylo na Rabensteinu chyceno Svídnickými a ti lupičské hnízdo zničili a sbourali a postavili na to místo šibenici a na ni pověsili lupiče. Od toho dostal Rabenstein své první jméno“

Přes určitou nesrozumitelnost textu a několik pravopisných chyb se dovídáme o dalším hrádku z „pověstí“. Rabenstein, jak ho autor jmenuje (pokud existoval) je hrádkem jinde nezjistitelným. Podobně se to však stalo i s dalšími, dnes však již bezpečně určenými hrádky zmiňovanými v uvedené sbírce. Jedná se o hrádky Polzenstein (Bolkov) a hlavně Rechenburg. Údaje o nich ze sbírky “pověstí“ převzal August Sedláček do svého legendárního díla o hradech a zámcích. Lokalitu, potažmo hrádek Rabenstein však nezmiňuje. Je-li mi dobře známo, tak do současné doby se případnou existencí tohoto hrádku nikdo nezabýval.

Ať už byl autorem sbírky o založení města kdokoliv, myslím, že uváděné lokality popisoval reálně pro dobu v které žil. Mám na mysli samozřejmě existenci zmiňovaných lokalit, nikoliv jména jejich zakladatelů, popř. data jejich založení. Kde však lokalitu Rabenstein hledat?

Z popisu uvedeného ve sbírce lze vyčíst, že hrádek stával na pomezí Čech a Slezska. Správný překlad slova Rabenstein je buď „popraviště“ nebo „šibenice“, pokud bychom jej však brali jako název hradu, nebo přídomek šlechtice, bylo by výstižnější - Havraní kámen, Havranec, Odpovídal by tomu i název Vraních hor (Rabengebirge).. Starší české a německé mapy okolí Trutnova však žádnou takovou lokalitu nezobrazují. Hledali jsme tedy podle návodu z pověstí a pátrali jsme dál po hranici se Slezskem. A skutečně na starších německých mapách je hned za současnou česko-polskou hranicí kousek od Lubavky v Polsku zakreslena lokalita Rabenstein. Na soudobých polských mapách je však nesprávně lokalita překládána jako „Kruczy kamieň“ (na oficiálních stránkách města Lubavka je do češtiny přeloženo jako Havraní kámen), přičemž správným překladem slova Rabenstein je, jak výše uvedeno - šibenice nebo popraviště. Zřejmě se tak stalo proto, že Rabenstein je vlastně v přímém sousedství Vraních hor.

V srpnu 2006 jsme se do těchto míst vypravili, abychom se pokusili pozůstatky hrádku najít. Kruczy kamieň je přírodní rezervací, která sama o sobě stojí za návštěvuí. Vede tudy i turistická stezka, ale je poměrně zarostlá a neudržovaná. Nás však zajímala obě návrší tvořící soutěsku s protékajícím potokem. Potok dostal příznačné jméno Raba. Na starých mapách je totiž Rabenstein zakreslován střídavě do obou návrší a to do tzv. Krkavčích skal nebo do posledního výběžku Vraních hor. Pod dojmem textu “...kaut pod konetzken hora“, který jsme si vyložili jako “v koutě pod koncovou horou“ jsme zvolili průzkum druhého jmenovaného návrší. Hned na začátku strmého výstupu jsme narazili na nápadnou hlubokou podélnou rýhu (připomínající hraniční rýhu) vedoucí přímo od vrcholu směrem dolů na úpatí návrší. Ve spodní partii tohoto útvaru jsme nalezli dva hraniční kameny, o jejichž přesnějším účelu zatím nemůžeme sdělit nic podrobnějšího. Kousek napravo se zvedají dva skalní výchozy, které by mohly být onou lokalitou z pověstí, ale bez odborného ohledání nelze náš předpoklad ověřit. Bohužel i my sami jsme byli již v časové tísni, a tak se na podrobnější průzkum skal budeme muset vypravit ještě jednou. Zdejší krajina je velmi zajímavá a určitě stojí za prochození. Pověst o tom, že se tu někde nacházel loupeživý hrádek, dodává tomuto místu navíc romantický nádech.

Na fotografiích Vojtěcha Lábuse je pohled na Krkavčí skály, hraniční kameny s vysekaným křížem i pohled na zmiňované skalní výchozy. Okopírované mapy jsou ve vlastnictví Vojtěcha Lábuse a je dobře vidět zakreslení Rabensteinu.

datum: 26.11.2006
Jste 384859 návštěvník těchto stránek. | copyright © 2006 Trutnov-město draka  |  designed by © 2006 dogfish