Komiksová kniha DRAK NIKDY NESPÍ
DRAK NIKDY NESPÍ
Jiří Grus
Džian Baban
Vojtěch Mašek
Dovolujeme si Vás upozornit, že 12. prosince tohoto roku vychází dlouho očekávané komiksové album výtvarníka Jiřího Gruse Drak nikdy nespí.
Knihu vydává spolek Trutnov – město draka. Autory scénáře jsou respektovaní
scenáristé Džian Baban a Vojtěch Mašek. Tato autorská trojice má za sebou již jednu úspěšnou
spolupráci - komiksovou novelu Ve stínu šumavských hvozdů z roku 2012.
Pod grafickou úpravou je i tentokrát podepsaný jejich dlouholetý spolupracovník Jan Šiller,
oceněný v letech 2013 a 2014 cenami Památníku národního písemnictví za Nejkrásnější knihu roku.
Komiksové album Drak nikdy nespí je převyprávěním středověké legendy o založení města Trutnova. Kniha vznikla z impulzu spolek Trutnov - město draka, které před třemi lety oslovilo trutnovského rodáka Gruse, aby legendu do komiksu adaptoval.
Podle této legendy vyslal roku 1006 n. l. český panovník, kníže Oldřich rytíře Albrechta
z Trautenbergu na sever země, aby zde uprostřed hlubokých lesů, v podhůří Krkonoš zabezpečil
kupecké stezky před loupežníky a osídlil kraj při horním toku řeky Úpy. Když se svým lidem
vybudoval první tábor – zárodek budoucího města, na dně hluboké rokle objeví v šeru číhající
příšeru, velikého draka. Albrechtův příběh ale není klasickou pohádkou o zápasu rytíře s drakem.
Na trutnovské legendě je nejzajímavější, že rytíř Albrecht se s drakem nestřetne sám, ale společně
se svými lidmi. Autoři svou verzi legendy postavili právě na tomto pozoruhodném detailu.
Kniha vychází jako stošedesátistránkové celobarevné album ve velkém čtvercovém formátu,
s pevnou vazbou. Součástí alba jsou i Grusovy malby a studie, které předcházely vzniku
konečných podob postav a trutnovské krajiny.
Prodejní místa v Trutnově:
Turistické informační centrum (tzv. íčko) - Stará radnice na Krakonošově náměstí, Trutnov
Maestro - prodej výtvarných a uměleckých potřeb, rámování obrazů, Pražská 89, Trutnov
Objednávky možné na:
mestodraka@seznam.cz
http://vytvarnepotrebymaestro.cz
Prodejní cena: 400 Kč
(pro mimotrutnovské zasíláme přepravními společnostmi + poštovné)
Bylo nebylo…
Věřte nevěřte, ale je tomu skutečně tak. Komiksová novela Drak nikdy nespí má svůj základ již na sklonku 16. století, kdy trutnovský měšťan, malíř, kronikář a geometr Simon Hüttel sepsal bájnou kroniku o počátcích Trutnova, Žacléře a okolních šedesáti obcí, později častokrát opisovanou a od počátku 18. století díky Beckovského Poselkyni starých příběhů všeobecně známou. Zařadil do ní i vyprávění o zabití trutnovského draka.
Příběh se prý odehrál na jaře roku 1006 za pana Albrechta z Trautenbergu, který z pověření knížete Oldřicha přišel se svými lidmi osídlit divoký kraj při horním toku Úpy.
Pan Albrecht oznámil, že má v úmyslu vystavět město, a nařídil, aby lidé začali chystat stavební dříví, pálit vápno a lámat kámen. Dva z jeho mužů, Pavel a Mikuláš, vyšli do lesa hledat vhodný kamenolom. Hledali dlouho. Náhle v lese uslyšeli zlověstné krákání havrana. Velmi se tomu podivili. Spěchali k místu, odkud křik zazníval, a zanedlouho se dostali na okraj strže nad temnou roklí. Tam havrana spatřili. Divoce poletoval kolem a znovu a znovu se snášel k zemi. Do jeho krákání se mísily příšerné skřeky. Opatrně se rozhlíželi po okolním lese, chtěli vědět, proč je havran tak neklidný a co se skrývá dole v houštinách. Když se dostali blíže, strnuli hrůzou. V křoví uviděli velkého strašlivě vyhlížejícího netvora, draka či saň. Okamžitě se dali na útěk a do stromů chvatně vysekávali značky, podle kterých by saň mohli znovu najít. Doběhli k panu Albrechtovi z Trautenbergu, jemuž o svém dobrodružství vyprávěli. Ten se jim ovšem vysmál. Považoval celé vyprávění za výmysl, a přestože mu oba přísahali, že se vše skutečně odehrálo tak, jak vypověděli, chtěl se o pravdivosti jejich slov ujistit raději osobně. Vydal se do lesa a brzy poznal, že si Pavel s Mikulášem nevymýšleli. Roklina ukrývala dračí sluj. Společně s ostatními začal ihned připravovat polapení a zabití netvora. Z pahorku nad roklí nejprve spustili ke dračí sluji množství prken. Na stromy upevnili řetězy a pevná lana. Na jejich koncích uvázali smyčky, které rovněž spustili před vchod sluje. Před ně položili jehně jako návnadu. Saň ucítila žrádlo a vyrazila ze sluje. Když lidé viděli, že vlezla do nastražených řetězů a lan, smyčky utáhli a pevně saň spoutali tak, že se nemohla hýbat. Rychle stloukli pevnou dřevěnou mříž s ostrými hroty, podobnou hradní, a na lanech ji spustili na saň. Mříž potom zatížili velkými kameny. Navršili dvě kupy – jednu na hlavu a druhou na ocas. Před mříží rozdělali oheň. Kouř obludu přidusil, saň ztratila sílu a za příšerného řevu zcepeněla. Z mrtvé saně nechal pan Albrecht stáhnout kůži, kterou dal vycpat dřevěnými hoblinami a vysušit ji na slunci. Vycpanou saň zavěsili ve staré věži, maso zakopali do země. Vycpaný drak se podle uvedené kroniky v Trutnově nacházel až do roku 1024, kdy ho pan Albrecht daroval na zemském sněmu v Brně knížeti Oldřichovi. Kníže nechal trofej zavěsit do průjezdu brněnské radnice, kde visí dodnes. Zlé jazyky tvrdí, že to není drak, ale vycpaný nilský krokodýl. Nakonec získal Albrecht od knížete městský znak tvořený modrým štítem, na němž je stříbrná městská brána s cimbuřím a otevřenými vraty se spuštěnou zlatou mříží. Po obou stranách se zvedají dvě dvouposchoďové čtyřhranné věže, každá s třemi okny, s valbovou střechou opatřenou zlatými makovicemi. Před branou leží na trávníku zelená saň s rozžhavenou pootevřenou tlamou v zuřivém vzteku, cenící zuby a s vyplazeným jazykem. Její ocas míří dvojí spirálou šroubovitě vlevo vzhůru. Nad bránou letí napravo dolů černý havran, který v zobáku nese zlatý prsten s červeným kamenem. Díky existenci městského znaku, který je historicky doložen jako součást městské pečeti již v 15. století, se na draka v Trutnově nezapomnělo. Pískovcová saň dokonce vévodila trutnovskému náměstí jako dominanta kašny po celých sto let, do roku 1892, kdy byla nahrazena Rýbrcoulem. Symbol draka využili také čeští národní obrozenci, kteří k německému Trautenbergovi vytvořili protipól, slovanského reka Truta. Ten měl podle Rukopisu zelenohorského „pogubit saň lútú“ dokonce již za časů kněžny Libuše. Město Trutnov má draka nejen ve znaku, ale též ve svém moderním logu. Dračí tradice je zde stále živá, jak dosvědčují i městské slavnosti „Už ho nesou!“, pořádané každoročně v květnu od roku 2006. Navštívíte-li Trutnov, nenechte si ujít návštěvu originální Galerie Draka, v níž se dozvíte k dračí legendě mnohem více.
Ale nyní zpět ke komiksu. Když se malíř Jiří Grus před několika lety vrátil z Prahy zpět do rodného Trutnova, dostal od členů spolku „Trutnov – město draka“ (kteří si v té době již dlouhé měsíce lámali hlavu nad silně poškozeným manuskriptem podivného obsahu vytaženým z odpadní roury při úpravách suterénních prostorů pro budoucí Galerii Draka) nabídku, kterou nebylo možné odmítnout. Renomovaný výtvarník se spojil se svými spolupracovníky, scenáristy Džianem Babanem a Vojtěchem Maškem a po dobu tří let pak vytvářeli dílo, které právě držíte v rukou. Autoři přistoupili ke zpracování legendárního příběhu s velkou mírou vlastní invence, nešlo jim pouze o prosté převyprávění tradovaného děje, chtěli podat svůj originální výklad, v němž by se však zároveň odrážel trutnovský genius loci.
Český malíř, esejista a esoterik Martin Stejskal, velký znalec českých pověstí, vidí v původním textu jinotajné vyprávění, které v sobě ukrývá tajemné němé jádro, jež odkazuje k tzv. Velkému dílu alchymistů. Drak je potom symbolem materie, již lze postupnými kroky přeměnit v kámen mudrců schopný proměňovat kovy ve zlato. Připomeňme jen, že předpokládaný autor kroniky o počátcích Trutnova a Žacléře Simon Hüttel žil v rudolfínské době a nedaleké městečko Svoboda nad Úpou bylo v té době centrem těžby zlata…
Do knihy jsme zařadili i malby a studie, které předcházely vzniku konečných podob postav a krajiny. Určitou zajímavostí je, že autor při tvorbě využil také reálnou podobu tváří některých členů našeho spolku Trutnov – město draka,
který komiks vydává, a zajistil jim tak, alespoň v regálech knihoven s právem povinného výtisku, trvalou památku. Na závěr děkujeme ještě jednou autorům a samozřejmě i všem sponzorům, bez nichž by tato výpravná publikace nemohla knižně vyjít.
Drak nikdy nespí!